V některých případech smí zaměstnanci / uchazeči o zaměstnání pracovnělékařskou prohlídku absolvovat u svého registrujícího poskytovatele, tedy tzv. "obvodního lékaře." Pro laika však není vůbec snadné se v předpisech zorientovat a pochopit, kdy toto zákon umožňuje. Tento článek vám v tom udělá jasno.
Zákon uvádí, cituji:
"Zaměstnavatel může, jde-li o
zajišťovat provádění
na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
Pojďme si toto krkolomné ustanovení trochu více přiblížit a rozebrat.
Bez čeho se nepohnete, je tzv. kategorizace prací.
Kategorizace prací je povinnost každého zaměstnavatele, kdy všechny práce svých zaměstnanců musí zařadit do jedné ze čtyř kategorií a to na základě třinácti rizikových faktorů pracovních podmínek, jako je např. hluk, vibrace, psychická zátěž, pracovní poloha, fyzická zátěž apod.
O kategorizaci je třeba vypracovat dokumentaci. Práce kategorie 2 se oznamují krajské hygienické stanici, v případě prací kategorie 3 a 4, tedy prací rizikových, se potom na krajskou hygienickou stanici předkládá návrh na zařazení.
Jde o poměrně náročný proces, vyžadující hlubší znalosti a proto je dobré spolupracovat s odborníkem nebo např. využít naši aplikaci, která vám s kategorizací se zařazením prací do kategorií pomůže.
Zde se zákon odvolává na prováděcím právní předpis podle § 60, což je vyhlášky č. 79/2013 Sb., nebo jiné právní předpisy.
Vyhláška č. 79/2013 Sb., stanoví zvláštní požadavky na zdravotní způsobilost zejména ve své příloze a to konkrétně v části I. přílohy tzv. rizikové faktory pracovních podmínek. Tj. pokud zaměstnanec při práci bude např. nakládat s diisokyanáty, pak zkrátka musí na prohlídku k vašemu smluvnímu poskytovateli.
Většina bodů této části přílohy se vztahuje k pracím rizikovým, tedy pracím kategorie 3 a 4, kdy stejně platí povinnost prohlídky u smluvního lékaře. Ale není na škodu, si přílohu poctivě projít.
V části II. přílohy, jsou potom uvedena tzv. profesní rizika, která jsou pro většinu zaměstnavatelů mnohem zajímavější a důležitější. Mezi ně patří např. obsluha jeřábů, vozíků, práce elektrikářů, obsluha tlakových nádob, noční práce nebo třeba práce v zařízeních sociálních služeb. Opět je vhodné si tuto část přílohy poctivě projít.
Poslední skupinou jsou tzv. jiné právní předpisy.
Požadavky na zdravotní způsobilost jsou stanoveny v některých oborových zákonech. Zákonodárci se rozhodli, že tyto zákony nebudou měnit (což by bylo extrémně politicky, legislativně a časově náročné), proto požadavky na zdravotní způsobilost máme roztříštěny v celém spektru právních předpisů.
Do této skupiny mohou spadat některé odborné profese, např. piloti, posádka plavidel, zaměstnanci na drahách, ale také např. držitelé zbraní, jako jsou městští strážníci, myslivci. Pak také např. zaměstnanci v jaderné energetice a někteří další. My jsme tyto předpisy dohledali a prošli za vás a jejich požadavky zapracovali do naší aplikace. Chcete-li si tedy usnadnit práci, aplikace je tu pro vás!
Nakonec ještě dovětek: "pokud jiný právní předpis nestanoví jinak." Zde je myšlen § 247, Zákoníku práce, který uvádí, že zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Tedy všichni mladiství zaměstnanci do 18 let věku, musejí povinně na prohlídku k firemnímu lékaři.
Z výše uvedeného je myslím dost dobře patrné, že problematika pracovnělékařských prohlídek je poměrně komplikovaná a právní předpisy a jejich požadavky dost nepřehledné. I to je důvod, proč jsme se vám rozhodli práci usnadnit a vytvořit aplikaci, která vás touto džunglí dokáže provést. Kromě pomoci při rozhodnutí, zda musí zaměstnanec na prohlídku k firemnímu lékaři, vám pomůže také s určením, zda je pro zaměstnance povinná periodická pracovnělékařská prohlídka.
Vyzkoušejte si SAWAPP na měsíc zdarma a uvidíte, že i problematika pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců může být snadná!
