Mimořádná pracovnělékařská prohlídka a její význam

Většina zaměstnanců i zaměstnavatelů ví, že existují pracovnělékařské prohlídky vstupní a periodické. Mimořádná pracovnělékařská prohlídka je však pro spoustu z nich velkou neznámou. Tento článek vám o ní prozradí vše podstatné a vysvětlí, proč je právě mimořádná prohlídka tak důležitá!

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že u něj došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Kdy se mimořádná pracovnělékařská prohlídka provádí?

Mimořádné prohlídky se provádějí v podstatě ve dvou případech a to:

1. případech stanovených vyhláškou;
2. případech, kdy o ni oprávněná osoba požádá.

Pojďme si jednotlivé případy blíže rozebrat.

Případy provádění mimořádné prohlídky stanovené vyhláškou

Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

1. ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví;
2. to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek;
3. došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance;
4. bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek;
5. byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
6. byl výkon práce přerušen
   • z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak;
   • v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
   • z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.

Pokud jde o mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku po ukončení přerušení výkonu práce, pak nezapomeňte, že tato se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.

Jednotlivé případy je vždy vhodné konzultovat se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Oprávněná osoba o mimořádnou prohlídku požádá

Oprávněné osoby jsou v podstatě tři:

• zaměstnanec;
• zaměstnavatel;
• ošetřující lékař zaměstnance.

Mimořádná prohlídka se provádí na základě

1. žádosti předložené zaměstnavatelem
   • z vlastního podnětu nebo
   • z podnětu zaměstnance;
2. informace sdělené ošetřujícím lékařem o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti.

Je tedy vždy vhodné, zaměstnance s tímto jejich právem prokazatelně seznámit. A dále, z pozice zaměstnavatele, se toto právo neváhat použít. Pokud je zjevné nebo je důvodné podezření, že zaměstnanec svou práci nezvládá z důvodu svého zdravotního stavu bezpečně vykonávat, je nejvyšší čas na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Rozhodně nečekejte na termín příští periodické prohlídky!

Byla-li mimořádná prohlídka provedena z důvodu, že byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky a dále z důvodu přerušení výkonu práce a důvodu podané žádosti zaměstnavatele, ať už na vlastní podnět nebo z podnětu zaměstnance, mluvíme o tzv. mimořádné prohlídce úplného rozsahu. V takovém případě se v rámci této prohlídky stanoví nová lhůta periodické pracovnělékařské prohlídky.

V ostatních případech jde o mimořádnou prohlídku v neúplném rozsahu a termín periodické prohlídky zůstává neměnný.